08. 10. 2010 07:39
S lídrem kandidátky Nymburských demokratů o tom co je potřeba změnit a jaké jsou vize pro město Nymburk.
Vy kandidujete kolikáté volební období?
Druhé volební období.
V současné době jste v zastupitelstvu?
Čtyři roky jsem tam pracoval a přineslo mi to spoustu zkušeností.
Co vás motivuje k tomu, že kandidujete do zastupitelstva? Proč jste šel do politiky, co bylo tím impulsem?
Už mě nebavilo o věcech jen mluvit, chtěl jsem nějakým způsobem mít možnost ovlivňovat, co se v Nymburce děje. Myslím, že to, co se děje v Nymburce, si žádá změnu a ty změny nepřicházejí hned, spíš je třeba se dlouhodobě něčemu věnovat. Proto jsem se rozhodl jít touto cestou.
Kandidujete na prvním místě kandidátky, takže jste připraven vzít křeslo starosty v případě, že byste vyhráli volby?
Připravený na to musím být v každém případě, ale vzhledem k tomu, jak spolupracujeme s některými stranami a konkrétními lidmi v Nymburce, spíše se bude jednat o podporu těch „ještě připravenějších“ na pozici starosty.
Jaká je podle vás současná situace na nymburské radnici? Mluvíte o změně, asi to s tím souvisí. Jaký je váš názor na fungování radnice?
To byl jeden z těch hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl před těmi čtyřmi lety, protože jsem si uvědomil, jestli má přijít nějaká změna, musí se odehrát prvně na radnici. Myslím, že dnes už můžu být konkrétní, už dávno nastal čas, kdy pan starosta měl říct „je za mnou vidět dost, udělal jsem kus práce, ale změna je potřeba“.
To znamená co? Kdybyste vedli tohle město, co byste na radnici dělali jinak?
Nejdůležitější je, aby se občané v Nymburce mohli spolupodílet na dění ve městě. Současná radnice je uzavřená a neposlouchá, co Nymburáci chtějí a potřebují.
Co vám vadí v Nymburce a co by se mělo změnit?
V Nymburce je celá řada pomníků, míst, staveb, s kterými se dlouhodobě nic nedělá, a přitom se na druhé straně investuje do věcí, které z mého pohledu nejsou tak zásadní. Je hezké, že se dodělal obchvat, ale máme tady třeba budovu bývalého KDŽ, krásný park Ostrov - s kterým se nic nedělá - nebo sídliště, které potřebuje revitalizaci.
Jak byste tyto problémy řešili, kdybyste byli na radnici?
Bylo by potřeba vrátit se k lidem, např. formou veřejných setkání, postavit plán rozvoje města na potřebách lidí ve městě, na jejich přáních a to skloubit s možnostmi, které město má, ať už ze stránky ekonomické, tak i lidských zdrojů – tedy úředníků, kteří pracují na radnici. A to je další velká kapitola, se změnou ve vedení města by mělo dojít k efektivnější a kvalitnější práci úředníků.
Potenciál tedy vidíte, jenom myslíte, že by pomohl nový systém řízení?
Myslím, že je potřeba, aby se vedení radnice zmodernizovalo, a i současní zaměstnanci radnice by to uvítali, kdyby měli větší podporu od politického vedení, větší prostor a samostatnost při rozhodování.
To má logiku.
Když jste se dotknul ekonomické stránky, je tady řada nových projektů nebo starých problémů jako KDŽ, ale stále se řeší, že na to nejsou peníze. Jak byste to řešili vy?
Je to obehraná písnička, šikovnější část republiky už delší dobu čerpá z fondů EU, ale nejen z nich; některá města vedou mnohem pružnější ekonomickou politiku. Poměrně hodně peněz se v Nymburce investovalo do různých projektů a studií – v řádu statisíců až milionů – a ty skončily v šuplíku. Ale to jsou možná jenom střípky, základ je v tom, že by se měl udělat nejenom audit, ale podívat se i na věci selským rozumem a dobře rozhodnout o dlouhodobém plánu, jak by město mělo přistupovat k investicím. Nám zastupitelům, nečlenům rady města, jsou předkládány informace, které jsou mnohdy vytržené z kontextu a o nějakém plánování a koncepční práci se rozhodně nedá mluvit.
Takže chcete zpracovat rozvojovou koncepci města?
Přesně tak.
Kdyby čistě hypoteticky převzala radnici koalice, v které byste byli zastoupeni, co by byly vaše priority v tomto volebním období?
Určitě chceme dát do pořádku věci kolem nymburské nemocnice, to evidentně trápí spoustu obyvatel a určitě se shodneme i s koaličními partnery, že je potřeba dělat věci dlouhodobě, koncepčně v souladu s potřebami občanů města. Hlavně komunikace s lidmi nám přijde klíčová a zároveň i díky ní se dozvíme, co město pálí a co město skutečně potřebuje.
V Poděbradech jednu dobu zkoušeli systém pravidelného setkávání s občany, kde se mluvilo o tom, co potřebují, takže plánujete také něco podobného, nějaká veřejná slyšení, mýtinky?
Tak určitě to můžeme také vyzkoušet, pokud je to ověřený a vyzkoušený model. Ale musím říct, že mám zkušenosti s procesy komunitního plánování, kde se 60 dobrovolníků pravidelně scházelo a pracovalo na vytváření komunitního plánu, a vím, že to jde. Na rozdíl od pana starosty, který mě čtyři roky ubezpečuje, že lidé nemají zájem komunikovat, nechtějí se zúčastňovat diskuse o budoucnosti a problémech města. Ale přesně tento přístup občany vytěsňuje na okraj dění a když s nimi dlouhodobě není snaha mluvit, bude možná teď o něco těžší je přesvědčit, že mohou něco sami ovlivnit.
Myslíte si, že Nymburk má co nabídnout a že to umí prodat?
To jsou dvě věci, které dnes moc neladí. Určitě si myslím, že Nymburk jako město má co nabídnout, ale rozhodně to teď neumí prodat. Kdyby se město chovalo jako prostý podnikatel, rozhodovalo se zdravým selským rozumem, tak by se to určitě pozitivně promítlo i do hospodaření, dokázalo by se lépe prodat. Tady vidím velký prostor pro expanzi ve všech oblastech – kulturní, turistický ruch, podnikání.
Jak vy se díváte na další průmyslový rozvoj, podnikání, rozšiřování průmyslových zón?
Musím se přiznat, že nemám moc informací o tom, jakým směrem by bylo možné rozvíjet průmyslové zóny, co se týče pozemků - místa. Ale mám dost informací, které se týkají spolupráce města s podnikatelskou sférou, a to je velká oblast pro změny, až se město samo začne chovat trochu více jako podnikatelský subjekt.
Já už jsem asi všechny otázky vyčerpal, chcete ještě něco dodat?
Myslím, že by bylo fajn, kdyby se podařilo, ať už v těchto nebo příštích volbách – protože tahle změna je dlouhodobý proces – upřednostnit spolupráci místních stran a snažit se hledat, co spojuje nás Nymburáky ve prospěch našeho města, a nehrát si na stranickou příslušnost, která jde často proti zájmu našeho města, proti přání lidí, kteří ve městě žijí.