Zamyšlení nad nymburskou nemocnicí

01. 03. 2014 07:47

Příspěvek, který vyšel v březnovém Městském zpravodaji, zde v plném znění i se závěrečným odstavcem (pointou článku), který redakce Městského zpravodaje bez svolení autora odstranila.

Opakovaně se setkávám s názorem spoluobčanů, že by bylo lépe, kdyby nymburská nemocnice byla zrušena, město by ušetřilo peníze a alespoň by pacienti měli volný přístup do větších a lépe vybavených zařízení  v okolí. Z dnešního pohledu se tato úvaha jeví jako logická a správná. Ale jak do této situace nemocnice dospěla?

Po roce 1989 docházelo k chaotickým změnám v řízení zdravotnictví. Vrcholem pak bylo, že se nemocnice stala majetkem Středočeského kraje a ten se ji rozhodl  v roce 2007 privatizovat. Město Nymburk tak bylo v podstatě donuceno si svou vlastní nemocnici koupit a to i s dluhy. V této době se to jevilo jako nejlepší možné řešení a de facto jediná možnost záchrany  před totálním krachem. Počáteční investice byla obrovská a město se tak na léta zadlužilo (koupě nemocnice stála 87 mil. Kč, oddlužení přes 50 mil. Kč, připočítejme úroky a dostáváme se k částce přes 150 mil. Kč).

Současná situace je taková, že nemocnice je pravděpodobně  schopná si z příjmů od pojišťoven vydělat na provozní náklady, ale již ne na investice do budov a přístrojů. Město tak ze svého rozpočtu každoročně přispívá dalšími cca 10 mil.  Kč.

Výsledkem pak je absurdní stav, kdy máme nemocnici, do které jsme z městských peněz vložili částku kolem   200 mil. Kč a přitom je podstatně hůře vybavená než např.  nemocnice v Kolíně, která je dotována krajem a město Kolín nestojí nic.

Realitou je, že špičková akutní péče je dnes velmi nákladná a pojišťovny ji nehradí v plné výši. Aby zdravotnické zařízení bylo schopné vyrovnaně hospodařit, musí buď omezit léčbu  nejtěžších a tudíž i nejdražších pacientů, případně tyto pacienty "ředit" přijímáním nemocných  s banálními chorobami, kteří jsou naopak z hlediska ekonomického,  výhodní. Další možností jak zlepšit hospodaření je provozování lékárny, autodopravy a dalších přidružených ziskových provozů. Ale o ty se, bohužel, nemocnice připravila  jejich prodejem soukromníkovi.

Co tedy dál? Nabízí se  3 možnosti:

1/ Snažit se dohánět kvalitou péče velké krajské nemocnice. Rozšiřovat spádovou oblast, nakupovat špičkovou techniku. Tato vidina je jistě lákavá, ale neúměrně by zatížila městský rozpočet.

2/ Nemocnici prodat. Pravděpodobně by se našel investor, který by měl zájem. Pak samozřejmě hrozí přeměna nemocnice v cokoli. Již nepůjde o lidi, ale o byznys. Tato varianta je  finančně nejvýhodnější, zřejmě by alespoň částečně pokryla investice, které již město vydalo.

3/ Budovat nemocnici, na kterou máme. Takovou, která by  zajišťovala léčbu základních interních, chirurgických a gynekologických onemocnění, to je podle odhadů cca 80 % všech hospitalizovaných. Těžce nemocní pacienti by  byli stabilizováni a transportováni do zařízení vyššího typu. (Musí být právně ošetřena povinnost krajských nemocnic přijímat pacienty z Nymburska - krajské nemocnice jsou dotovány z daní občanů Nymburka stejně jako např. Kolína). Vybudovat   lůžka následné péče. Je absurdní, abychom za svými příbuznými dojížděli do 25 km vzdáleného Městce Králové a přitom nejlepší pavilon v nemocnici, kde by mohla vzniknout velmi důstojná LDN (mám na mysli bývalé dětské oddělení) jsme pronajali za  směšnou cenu soukromému podnikateli.

Myslím, že by bylo dobré, aby se otevřel prostor pro širokou diskusi na toto téma. Nemocnice patří občanům a jen oni by měli rozhodnout o jejím dalším osudu. Blíží se komunální volby a příští vedení města by mělo názor veřejnosti znát.

MUDr. Tomáš Omáčka, zastupitel

Pozn.: V dubnovém Městském zpravodaji byla otištěna omluva za zkrácení článku s odůvodněním technického nedopatření.